Sledování energetické hodnoty potravin je důležité pro každého kdo si potřebuje hlídat svůj denní příjem kalorií, ať už se snaží přibrat na váze, zhubnout či držet optimální váhu. Kde tento údaj najdete a co vlastně přesně říká?
Co znamená energetická hodnota na potravinách
Na obalu každého výrobku je tato veličina zaznamenána v joulech nebo kaloriích. Kilokalorie je sice starší jednotkou, nicméně stále se můžete setkat s oběma údaji. Pro převod mezi těmito jednotkami je zapotřebí vědět, že 1 kcal se rovná 4,2 kJ.
Od prosince roku 2016 je vypisování tohoto údaje na etiketě potravin pro výrobce povinností, informace musí být na obalu vytištěna viditelně. Požadavek stanovila Evropská unie, nicméně již před zavedením této právní úpravy řada výrobců energetickou hodnotu uváděla. Počítá se pak vždy na 100 g nebo 100 ml dané potraviny. Často se také na etiketě daného produktu můžete dočíst, jak velké procento energie z doporučené denní dávky, a to pro dospělou osobu, výrobek obsahuje. Samozřejmě lze o něco složitějším postupem i energetickou hodnotu vypočítat.
Energetická hodnota potravin je pak tvořena energetickými živinami, to znamená bílkovinami, tuky a sacharidy. Dále mají určitou energetickou hodnotu organické kyseliny, polyoly, etanol a vláknina. Tato hodnota tedy určuje, kolik energie dostane organismus při strávení jednotlivých živin. Veškerá energie, která se v těle uvolní z živin, se na závěr přemění v teplo. Od energetickou hodnotou stanoveného množství energie pak lze odvozovat celkový energetický příjem jednotlivce.
Kolik kalorií máme vlastně přijmout
Orientační doporučovaný energetický příjem činí pro dospělého muže 10 000 kJ na den, pro ženu pak 8 000 kJ na den1). Nicméně se nejedná o údaj univerzální, v potaz je potřeba brát tělesnou výšku, věk, podíl aktivní tělesné hmoty i fyzickou aktivitu.
Nejmenší energetickou hodnotu mají ty potraviny, které obsahují vysoký podíl vody, a naopak nízký podíl tuků (například okurka). Energetická hodnota však, jak by se mohlo zdát, nesouvisí nijak s pocitem nasycení. To znamená, že i energeticky méně bohatá potrava dokáže pocit nasycení vyvolat. Platí to zejména pro potraviny s některými sacharidy.
V případě, že budeme konzumovat energeticky bohatou stravu, nadbytek energie se uloží. A to buď do svalů nebo do tukových zásob. O tom, zda se tak stane, rozhoduje vaše fyzická aktivita. Nicméně to neznamená, že energetická hodnota je to jediné, co je nezbytné u stravy sledovat. Zásadní je rovněž obsah tuků a cukrů.
Je přitom potřeba mít na paměti, že lidské tělo energii spotřebovává nejen na pohybovou aktivitu, ale též pro udržení tělesných pochodů jako je dýchání, činnost nervové soustavy a další. Jedná se o tzv. bazální metabolismus. U dětského organismu je navíc zapotřebí dostatečné množství energie pro jeho adekvátní vývoj a růst. Vyšší nároky jsou kladeny rovněž na organismus ženy v období těhotenství a kojení.
1) Zdroj: Společnost pro výživu
