Když někdo začne hladovět, neusiluje za každou cenu pouze o pěknou postavu. Hladovění se odráží v psychice a tvoří s ní začarovaný kruh. Právě psychické problémy mohou totiž být spouštěčem. Na druhou stranu dlouhodobé hladovění stávající psychické problémy umocňuje a zároveň vytváří nové. Jaké jsou příznaky?

Krátkodobé či dlouhodobé hladovění

Rozlišujeme krátkodobé a dlouhodobé hladovění. Paradoxně to krátkodobé se na našem těle může projevit i pozitivními účinky, které přicházejí především na jeho počátku. Stanete se vnímavější vůči vnějším podmětům a barvám. Dokonce i vidíte ostřeji.

Dlouhodobé hladovění se pojí se slabostí, s únavou, bolestí hlavy, špatnou svalovou koordinací a s dalšími negativními důsledky. Aktivita hladovějícího člověka postupně klesá, až dochází k úplné apatii. Tělo se mění nejen po fyzické stránce (hubne), ale dochází také k negativnímu ovlivnění psychiky.

Úzkostlivé stavy, prvky deprese a hysterie, poruchy spánku… to je u hladovějícího člověka na denním pořádku. Dokonce může docházet k pocitům zoufalství, bezmoci a až k sebevražedným stavům.

Co se děje s tělem, když hladoví

Pokud tělo hladoví, začíná postupně chřadnou a je podvyživené. Abychom mohli správně fungovat, potřebujeme dostatek energie, kterou získáme z jídla. Hladovění spojené s mentální anorexií, bulimií, záchvatovitým přejídáním a dalšími nemocemi, které ani nutně nemusí být psychického charakteru, určitě nepřehlížejte. Je životu nebezpečné.

Dlouhodobý stav podvýživy se odborně označuje jako malnutrice. Týká se lidí v každém věku. Často hladoví například děti v zemích třetího světa, které na podvýživu i umírají. Jedná se též o problém dospívajících (vlivem poruch příjmu potravy) nebo seniorů.

Problémy vždy konzultujte s lékařem

Nemocného jen těžko donutíte jíst. Pokud navíc někdo odmítá jídlo, je pro něj tento stav normální a má i po fyzické stránce pocit, že jíst nepotřebuje. Doporučujeme konzultaci s praktickým lékařem, výživovým specialistou nebo s psychologem, dle charakteru problémů, které hladovění spouští.